Narážím při práci s lidmi na to, že mají církevními dogmaty vsugerovanou myšlenku, že Bůh člověka trestá. Opakovaně jsem ve svých komunikacích byl učen, že Bůh není trestající. Bůh ale člověka v rámci jeho osudu udržuje jinak. Pokud se člověk zásadně odchýlí od Boha, přicházejí korekce.
Jedna má klientka dostala upozornění na to, že by korekce mohla brzy nastat (tedy tak jsem to sdělení četl já). Boží Slovo znělo takto, samozřejmě je to vytržené z celkového kontextu:
Abys dělala stále to, co jsi zvyklá dělat a co není v souladu s Bohem, už opravdu není čas.
Korekcí může být úraz, nemoc, ztráta zaměstnání, cokoliv. V nejdůraznějším případě pak smrt. I takovou situaci jsem zažil.
Takže dnešní mé sdělení je: Bůh nás netrestá, pouze nás vede s úctou a láskou. A je-li třeba, koriguje nás, abychom co nejlépe naplnili svůj osud a Jeho záměr. A my máme svobodnou vůli, abychom toto vedení co nejvíce využili.