Zde odpovídám na Vaše otázky na téma hlubinná terapie a minulé životy. Pokud nenajdete odpověď na to, co Vás zajímá, ptejte se mne prostřednictvím rubriky Kontakt.
Co je hlubinná terapie, hlubinná regresní terapie, hlubinná abreaktivní psychoterapie?
Uvedené termíny se často zaměňují, ale obvykle označují totéž.
Dříve bývalo slovo regrese nebo regresní používáno spíše ve spojení s hypnózou.
Méně častý název je hlubinná abreaktivní psychoterapie, který zavedl Ing. Andrej Dragomirecký. Slovo abreaktivní znamená “odžívací”, “odreagovávací” – klient si pod vedením terapeuta vybavuje zážitky z minulosti, někdy ke svému překvapení odhaluje i velmi hluboko potlačené vzpomínky a procházením minulých událostí se zbavuje traumat a negací. Odžívá si nedořešené situace, mění jejich průběh a vybíjí z nich negativní psychický i fyzický náboj, který si v sobě nesl z minulosti.
Hlubinná regresní terapie je název, který zavedl pan František Cappellari, ale jak mi napsal, je to jen jiný název pro totéž. Tento název zavedl, aby bylo pro veřejnost srozumitelnější než “hlubinná abreaktivní psychoterapie”.
Otázky a odpovědi na téma hlubinná terapie
- Na jakém principu funguje hlubinná terapie
- Jak to, že hlubinná terapie, založená na “vzpomínání” funguje? Na minulost vzpomínám pořád a nepomáhá mi to.
- Je efekt hlubinné terapie trvalý?
- Existují minulé životy?
- Mám spoustu problémů. Jak se mám rozhodnout, co mám řešit nejdříve?
- Budu si po hlubinné terapii vše pamatovat, nebo to zapomenu?
- Je možné, že se z minulého života nedokážu vrátit?
- Jak probíhá hlubinná terapie?
- Co by měl dělat terapeut?
- Co by terapeut dělat neměl?
- Co je zodpovědností klienta?
- Je hlubinná terapie vhodná pro každého?
- Dá se hlubinná terapie použít i pro zvířata?
- Jak dlouho hlubinná terapie trvá?
- Co mi může hlubinná terapie přinést?
- Mohu mít po hlubinné terapii nějaké reakce?
- Je hlubinná terapie nebezpečná?
- Mohu hlubinnou terapii kombinovat s nějakou další terapií?
- Když se dozvím o něčem nepříjemném z mé minulosti, může mě to stresovat?
- Nenašli jste odpověď na svou otázku?
Na jakém principu funguje hlubinná terapie?
Naše paměť má zvláštní schopnost – schopnost vybavovat si podobné vzpomínky díky asociacím. V každé situaci se naše podvědomí probírá “databází” veškerých zkušeností, které jsme nasbírali v minulosti (v tomto životě, ale i v minulých životech). Vybavené vzpomínky se projevují na všech úrovních – na vědomé (myšlenky), na emocionální (emoce) a na tělesné (reakce těla, “somatika”).
Pokud v nás nějaká situace vyvolá vzpomínku na traumatický zážitek (který ovšem může být potlačen v podvědomí a vědomě o něm nevíme), naše myšlení se začne koncentrovat na negativní myšlenky, tzv. postuláty (např. “tohle nezvládnu”, “tohle nedokážu”, “nikdo mě nemá rád”, “nezasloužím si mít se dobře”, “zase jsem zklamal”…). To jsou vlastně naše podvědomé programy, které v tu chvíli začnou vysílat myšlenky do vědomí. S tím mohou být spojeny nejrůznější emoce (strach, smutek, panika, deprese…). Emoce se automaticky začnou projevovat jako somatika v těle (třes, zima, ztuhlost, brnění, tlak, migréna, bolest hlavy, točení hlavy…). No a to celé se neustále vzájemně podporuje – negativní myšlenky, emoce, tělesné reakce… Tento “kolotoč” může fungovat třeba i desítky let. Proto je tak těžké bez hlubinné terapie takové situace vyřešit!
Hlubinná terapie se všemi těmito negativními projevy dokáže pracovat. Klient si pod odborným vedením terapeuta (auditora) postupně více a více uvědomuje své tělesné pocity, myšlenky a emoce. Terapeut jej potom řízenými otázkami dovede k vybavení si příčiny problému.
Když objeví klient příčinu svých problémů, tedy událost (“primární nebo sekundární engramickou událost“), ve které si zafixoval své podvědomé programy, musí tuto událost opakovaně procházet a postupným uvědomováním a dokonalým prožíváním zaplnit veškeré mezery v paměti. Tomu říkáme, že si klient k události vytváří komentáře. Zvláštní a pro nás nesmírně přínosnou vlastností lidské psychiky je to, že jakmile je celá událost, ve které vzniklo trauma, takto zpracována, podvědomé programy ztratí svou sílu a přestanou nás ovlivňovat. Na tomto principu tedy hlubinná terapie řeší traumata z nedaleké, ale někdy i z velmi vzdálené minulosti.
Jak vidíte, tím, že si vybavené události opakovaně procházíme, můžeme výrazně změnit jejich vnímání. Proto nás tyto traumatické události již nemohou dále negativně ovlivňovat. Jde tedy o to, že se změní interpretace a prožitek minulosti. Některým klientům se daří dostat ještě dál a svou minulost dokážou změnit. Něco o tom jsem zmínil v příspěvku Zázrak hlubinné regresní terapie.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Jak to, že hlubinná regresní terapie, založená na “vzpomínání” funguje? Na minulost vzpomínám pořád a nepomáhá mi to.
To je přesně půvab této metody – při hlubinné terapii je totiž ono “vzpomínání” řízené a naprosto vědomé. Klient svou minulost prochází určitým přesným způsobem, který mu pomáhá odbourávat podvědomé, fyzické i emocionální bloky. A máte pravdu, že vzpomínání na minulost “s kamarádkou u kávy” opravdu nefunguje. Krátkodobě potěší a zdánlivě uleví, ale hlubinnou terapii nikdy nahradit nemůže.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Je efekt hlubinné terapie trvalý?
Ano, jakmile si člověk projde terapií, tak to, co si v ní zpracoval, je již “nevratně v pořádku“. To ovšem neznamená, že někdy není třeba v práci pokračovat, protože naše minulost je příliš pestrá a můžeme z ní mít mnoho dalších traumat. Pokud se tedy objeví nějaký další problém nebo nějaká hlubší vrstva původního problému, je třeba pracovat dál.
Po zpracování některých témat si člověk může uvědomit, že ho trápí něco dalšího. Příkladem může být klientka, která prožívala strach z opuštění. Po jeho zpracování došla k závěru, že potřebuje řešit něco dalšího, ještě zásadnějšího. Testováním jsme se dobrali k tomu, že jejím hlavním problémem byl strach z přijetí zodpovědnosti za svůj život. Vrátila se tedy na další terapii, ale nezabývala se tím, co již zpracovala dříve. V regresi se dostala do zcela jiných událostí, které potřebovala pochopit, a zbavila se i jejich negativních vlivů.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Existují minulé životy?
Život mi přinesl už tolik darů (příjemných i nepříjemných), že o existenci minulých životů nemohu pochybovat. Současně ji ale nemám žádnou možnost jakkoliv dokázat. Pro účely hlubinné terapie bohatě stačí přijmout minulé životy jako prostředek pro řešení problémů v přítomnosti. A zde již žádné pochybnosti nemám… Existenci minulých (ale i jiných, například paralelních) životů potvrzují i zkušenosti z práce se Spiritual Response Therapy (SRT).
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Mám spoustu problémů. Jak se mám rozhodnout, co mám řešit nejdříve?
Psychika člověka je nesmírně složitá, ale já jako počítačový inženýr a bývalý dlouholetý programátor pracuji s člověkem a jeho podvědomím jako s počítačem. Mám svůj vlastní způsob, jak klientovi pomoct najít jednoznačně nejdůležitější (prioritní) téma, které by se mělo řešit jako první. Důvod, proč doporučuji vždy pracovat s prioritním problémem, je jednoduchý – když se člověk vyhýbá řešení toho, co je opravdu podstatné, moc se kupředu nepohne. Vyřeší něco podružného, ale to hlavní zůstane nedotčeno. Proto vždy hledáme problém, který je v danou chvíli nejpodstatnější.
Pokud se tedy v hlubinné terapii zaměříme na prioritní problém, dojde k zvláštnímu jevu – po jeho zpracování se často ukáže, že se spolu s ním vyřešily nebo zmírnily i problémy ostatní. A tak vždy řešíme priority. Snažím se navést klienta na to, aby k sobě byl opravdu upřímný a nezatajoval nic, co ho trápí. Tomu říkáme problém popírání, potlačování, ukrývání, lhaní, vyhýbání atp. Tyto strategie, kterými se snažíme vyhnout řešení toho, co nás bolí nejvíc, pouze oddalují den, kdy nám bude dobře.
Při hledání prioritního problému mohu pomoct klientovi testováním pomocí metody Spiritual Response Therapy, kterou mne naučil její autor, Robert Detzler z USA. Takové hledání je pro klienta často objevné, protože se o sobě dozví řadu zajímavých informací, kterých si nemusel být vůbec vědom.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Hlubinná terapie probíhá při plném vědomí klienta, nejedná se tedy o hypnózu, jak se někdo může domnívat. Nesnažíme se tedy zážitky z minulosti vymazat nebo je nějak přepsat. Někdy se ale prožitek z minulosti stane natolik “skutečným”, že klient úplně zapomene na své okolí a je v události, kterou zpracovává, plně ponořen. V případě potřeby je však možné terapii přerušit (WC, nápoj atp.), nicméně je vhodné se do ní co nejdříve vrátit a dokončit ji.
Po skončení terapie si klient vše pamatuje, není tedy nijak “omámen” a jeho minulost není “vymazána”. Z nevědomých programů se však staly vědomé a dokonale zpracované vzpomínky. Tyto vzpomínky se již neukrývají v podvědomí a nemají možnost člověka negativně ovlivňovat!
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Je možné, že se z minulého života nedokážu vrátit?
Mezi lidmi se šíří fámy, že hrozí nebezpečí, že se z minulého života nedokáže člověk někdy vrátit. Lidská psychika je vybavena natolik dobře, aby nebylo možné “uvíznout v minulém životě”. Po hlubinné terapii může být člověk unavený, může mít v noci nějaké sny nebo nějakou jinou reakci na terapii, ale zůstat v minulosti je prostě nemožné. Pokud snad máte pocit, že jste po nějaké hlubinné terapii uvízli v minulosti, obraťte se na mě, pomohu Vám – je to jen nedokončená terapie, nic jiného.
U regresí, které se provádějí v hypnóze, se hovoří o tom, že je po jejich skončení potřeba “uzavřít hluboké podvědomí”. Nemám s tím osobní zkušenosti a nemohu to potvrdit, ani vyvrátit. Sám jsem prošel řadou hypnóz (na kurzech Ericssonovské hypnoterapie) a z hypnotického transu jsem se vždy snadno vrátil. Myslím si tedy, ale nemohu to tvrdit, že když je regrese provedená v hypnóze správně dokončena, nemůže po ní člověk mít žádný problém.
Na toto téma jsem napsal i příspěvek nazvaný Bolest z minulosti… Mohu při hlubinné terapii uvíznout v minulém životě?.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Jak probíhá hlubinná terapie?
Terapie by měla probíhat tak, že klient i terapeut sedí proti sobě. Není správné, aby klient ležel. Terapeut se klienta nijak nedotýká, nijak ho neutěšuje ani nechlácholí ve snaze mu nějak “ulehčit”. Největší úlevou pro klienta je rychlé a efektivní zpracování událostí, které se mu vybavují. Terapeut také nijak nekomentuje jeho prožitky a nedává mu v průběhu terapie žádná ponaučení či jiná moudra. Jeho úlohou je co nejlépe a v nejkratším čase klienta provést důležitými událostmi z minulosti tak, aby se odbouraly příčiny problémů, které si klient přál vyřešit.
Klient má při terapii zavřené oči – lépe se tak soustředí na své myšlenky, emoce a tělesné vjemy.
Terapeut má celou řadu úkolů:
Co nejlépe vnímat vše, co klient říká, jak reaguje, co cítí.
Volit správné otázky a instrukce, kterými klienta vede.
Vyhodnocovat komplexně celý klientův prožitek a podle něj řídit další průběh terapie.
Správně volenými otázkami pomáhat klientovi s co nejlepším a nejhlubším uvědomováním jeho prožitku, a tím i co nejlepším zpracováním příčiny jeho problémů.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Co by měl dělat terapeut
Měl by být při hlubinné terapii dobrým průvodcem. Měl by umět poznat ty nejdůležitější momenty v průběhu terapie a umět jimi klienta provést rychle a účinně.
Měl by mít dostatečný výcvik v teorii a také bohatou praxi.
Měl by být citlivý, empatický, vnímavý k projevům klienta.
Měl by umět poradit klientovi s tím, jaké problémy jsou prioritní, a zaměřit se na ně, aby mu pomohl postupovat terapií co nejefektivněji – udělat co nejvíce práce za co nejkratší čas a co nejméně peněz.
Měl by dokázat spolehlivě rozpoznat tzv. postuláty neboli podvědomé programy klienta.
Měl by mít zkušenosti, aby věděl, v jaké fázi terapie klienta navést na co nejhlubší vědomé zpracování jeho prožitku.
Měl by znát různé “finty” na překonání i těch nejkomplikovanějších programů, které klientovi brání v odblokování, nebo dokonce v pokračování terapie. Měl by umět provést klienta terapií i v případě, že se stane něco méně obvyklého. Několikrát se mi například stalo, že klient po nějakou dobu nemohl při terapii mluvit. Musel jsem tedy další průběh terapie řídit jen podle určitých vnějších projevů a reakcí, aniž bych přesně věděl, co klient prožívá. A povedlo se to…
Měl by při terapii hovořit jazykem klienta, nikoliv svým, což působí velmi rušivě.
Měl by se celou dobu věnovat sledování fyzických, emocionálních i slovních projevů klienta a podle nich přesně řídit průběh terapie.
Měl by mít dostatečně silný záměr, kterým pomůže klientovi co nejlépe odblokovat jeho problém. Bez terapeutova záměru se klientovi terapie nemůže nikdy podařit!
Měl by sám být dostatečně odblokovaný, odvážný a pevný při vedení klienta, aby mu opravdu pomohl překonat i jeho nejvážnější bloky a traumata. Nesmí se stát, že se terapeut sám dostane tzv. restimulací během terapie do problémů.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Co by terapeut dělat neměl?
Začínající terapeuti mají někdy (jak jsem viděl na kurzech) tendenci člověka při terapii utěšovat, protože s ním prožívají jeho pocity. To do terapie nepatří a nikomu to nepomůže.
Není důvod se klienta dotýkat.
Terapeut nijak nekomentuje prožitek klienta (spousta legračních zážitků z kurzů na toto téma!). Názor terapeuta není důležitý, podstatný je prožitek klienta.
Terapeut by neměl při terapii řešit nic jiného, než pozorně sledovat klienta (sem patří ono pověstné vyřizování korespondence při terapii jedním známým terapeutem :-)).
Terapeut by neměl nahrazovat nedostatek svých zkušeností a dovedností tím, že do terapie bude vnášet něco, co tam opravdu nepatří (odstrašujících případů by také bylo dost).
A je toho mnohem více, co se při hlubinné terapii dělat nemá.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Co je zodpovědností klienta?
Klient by se měl v první řadě rozhodnout pro změnu a pro řešení problému, který jej trápí. To není až tak triviální, protože člověk si musí nejprve uvědomit, že něco potřebuje změnit. Měl by se sám rozhodnout pro hlubinnou terapii. Není dobré do ní někoho nutit, nebo mu ji dokonce „předplatit“ či dát jako dárek – určitě by to bylo dobře myšleno, ale nefunguje to.
Pokud klient cítí, že má problémů více a neví si rady s tím, kde s řešením začít, mohu mu vytestovat a doporučit pořadí priorit. Je ale třeba tyto problémy nezatajovat v domnění, že nejsou podstatné, nebo že se s nimi stejně asi nedá nic dělat.
Klient ani při hlubinné terapii nemá nic zatajovat – když něco cítí, “vidí” nebo prožívá, neměl by to zamlčovat v domnění, že to není důležité. Terapeut potřebuje vědět, co klient prožívá, protože podle toho řídí další průběh hlubinné terapie.
Zcela určitě je třeba nezamlčovat, když klient cítí, že v jeho minulosti existuje událost, která souvisí s jeho problémem. Měl jsem klienta, který do takové události nechtěl jít, proto mi ji zamlčel. Druhý den po terapii se cítil natolik špatně, že se musel vrátit a hlubinnou terapii poctivě dokončit.
Klient je ten, kdo má činit své vlastní závěry z hlubinné terapie. Já se co nejvíce vyhýbám tomu, abych z jeho osobního prožitku vyvozoval nějaká ponaučení. Pouze se mohu pokusit navést klienta na uvědomění si různých souvislostí, které mu pomohou mít z hlubinné terapie větší užitek. To je součástí řady mých vlastních postupů, které jsem si přidal k tomu, co mě kdysi naučil můj učitel.
A jedna velká zodpovědnost – klient je ten, kdo po terapii musí veškeré poznání uvést do vlastního života. A když cítí, že potřebuje ještě něco řešit, vracíme se na začátek této odpovědi…
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Je hlubinná terapie vhodná pro každého?
Tato terapie vyžaduje komunikaci mezi terapeutem a klientem. Proto vyžaduje, aby klient byl této komunikace schopen. Také je většinou možné terapii dělat až s klienty, kteří jsou na to připraveni i věkově, obvykle se doporučuje hranice nad 15 let a více. K tomu mohu hned uvést, že jsem běžně pracoval i s desetiletými dětmi a šlo to stejně dobře jako s dospělými. Myslím si tedy, že ona uvedená věková hranice je jen orientační. V každém případě mohu posoudit situaci a také vytestovat pomocí Spiritual Response Therapy, zda je vhodné pracovat s klientem přímo, nebo zda zvolíme jiný způsob práce, například práci přes prostředníka.
Pokud zjistíme, že se s klientem nedá pracovat přímo, lze to obejít. Dá se totiž pracovat prostřednictvím jiného člověka (prostředníka, “média”). Takto se dá provádět terapie na libovolnou vzdálenost, s malými dětmi, můžeme se spojit s ještě nenarozenými dětmi, s dušemi zemřelých, ale také se zvířaty. O tom všem najdete pár příběhu v rubrice Příběhy.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Dá se hlubinná terapie použít i pro zvířata?
Ano, i toto se dá udělat, viz předchozí otázka a odpověď. Se zvířaty jsem pracoval v řadě případů. Je to velmi zajímavé a člověk někdy žasne, jak je vůbec možné, že to tak krásně funguje. Jeden z případů také najdete v rubrice Co mi napsali klienti.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Jak dlouho hlubinná terapie trvá?
Záleží hodně na řešeném problému a na zkušenostech klienta, ale je dobré mít na terapii vyhrazeny minimálně dvě, raději tři hodiny času. Také je dobré mít po terapii možnost být chvíli v klidu, neřídit hned auto, neplánovat si důležitá obchodní jednání atd.
Doba potřebná pro terapii se u klienta, který prošel “hlubinkou” už vícekrát, postupně zkracuje. Je na tom krásně vidět, jak se mysl klienta postupně čistí a funguje efektivněji, rychleji, do větší hloubky. Hlubinná regresní terapie mimo jiné zlepšuje i paměť a vybavování minulosti.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Co mi může hlubinná terapie přinést?
Úlevu, vyřešení problému, hlubší poznání sebe sama, pochopení příčin svých dosavadních problémů… Prostě veskrze pozitivní zkušenosti. Více o tom píšu například v příběhu Bolest z minulosti… Mohu při hlubinné terapii uvíznout v minulém životě?
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Mohu mít po hlubinné terapii nějaké reakce?
Hlubinná terapie a vyřešení problému může často znamenat značný energetický posun v celé vaší bytosti. V psychice, ale i v těle. K nejběžnějším reakcím patří jistý stupeň únavy (ale terapeut musí umět dobře poznat, kdy se jedná o únavu přirozenou, a kdy je naopak únava součástí řešeného problému a patří k somatikům!). Někdo může zažívat pocity zimy, výjimečně se člověku může zatočit hlava. Proto je dobré mít na sebe čas, po terapii nikam nespěchat a trochu se z odvedeného kusu práce vzpamatovat a odpočinout si. Já osobně jsem po prvním kurzu, kde jsem sedm dní v kuse procházel hlubinnou terapií z pozice klienta, měl příznaky jako při chřipce. Po příjezdu domů jsem měl v noci horečku a ze všeho jsem se do rána vypotil. Ráno jsem ale byl jako znovuzrozený!
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Je hlubinná terapie nebezpečná?
Rád bych napsal, že není, nicméně je třeba mít na paměti, že hodně záleží na zkušenostech terapeuta. Takže “áno, aj“. Vyberte si tedy dobře toho, s kým se do hlubinné terapie pustíte. Je přinejmenším třeba, abyste mohli svému terapeutovi důvěřovat. I to je jeden z důvodů, proč se spolu můžeme před hlubinnou terapií nezávazně setkat, promluvit si o všem, co to obnáší, abyste měli možnost mě poznat a rozhodnout se, zda o terapii u mě máte zájem. I k tomu je zde pro vás můj Kontakt, kde si se mnou můžete domluvit nezávazné setkání, které je samozřejmě ZDARMA. Určitě budete mít z hlubinné terapie mnohem větší užitek, když budete mít jistotu, že jdete k někomu, ke komu cítíte důvěru.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Mohu hlubinnou terapii kombinovat s nějakou další terapií?
Pokud máte zájem podpořit svůj další osobní rozvoj a duchovní růst, je to v podstatě nekonečný proces. Proto vám samozřejmě mohu doporučit pokračovat s další hlubinnou terapií (vždy je co řešit) anebo svůj další rozvoj podpořit třeba duchovními esencemi, kterým říkám “terapeuti v kapkách“. Esence mají jednu velikou přednost – máte je vždy při ruce, nemusíte nikam cestovat, můžete je užívat každý den podle potřeby. A kromě toho mají esence svou vlastní inteligenci, která vás může navést na další témata, která si budete přát ve svém životě řešit! Esence jsem také někdy doporučil klientům, aby jim pomohly se na hlubinnou terapii dobře připravit. Vše záleží pouze na vaší aktuální situaci.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Když se dozvím o něčem nepříjemném z minulosti, může mě to stresovat?
V průběhu hlubinné terapie se Vám občas mohou vynořit nějaké “divoké” vzpomínky. Jsou různé druhy klientů – někdo má konkrétní vzpomínky, u někoho vše probíhá v rovině spíše symbolické. Úkolem terapeuta je pomoct vám tyto vzpomínky dokonale zpracovat, aby ztratily veškerou sílu a negativní náboj. To je jedno z umění terapeuta, že musí dokázat vycítit, kdy klient událost z minulosti dokonale zpracoval, a kdy ji naopak potřebuje procházet opakovaně, dokud veškerý negativní náboj nezmizí. Pokud se tedy vybavené zážitky z minulosti skutečně dobře zpracují, musí se pro vás změnit v pouhou vzpomínku, která není zdrojem žádného stresu!
Ještě je zde jedna důležitá poznámka. Naše minulé zážitky na sebe navazují tím, že jsou si často v něčem podobné. To jsou tzv. řetězce událostí. Nikdy není záruka, že prožití jedné z událostí nevyvolá nutnost zabývat se i nějakým dalším řetězcem událostí, které s ní souvisejí. Při hlubinné terapii tedy můžeme narazit na nějaké téma, které se vynoří a bude vyžadovat další práci. Ale ani to není důvodem, abyste po terapii pociťovali jakýkoliv stres – je to jen další téma ke zpracování.
Zpět na seznam otázek a odpovědí
Nenašli jste odpověď na svou otázku?
Pak budu rád, když se mě zeptáte…