Nechtěné dítě – příběh o tom, jak moje klientka prožila začátek této inkarnace a dokázala zrušit rodové prokletí
Dnes bych vám opět rád předal alespoň zlomek zážitku s klientkou, která mne vyhledala. Byla opravdu odhodlaná vyřešit svou složitou situaci. Proto se mi s ní skvěle pracovalo a jak se dozvíte na konci článku, paní Marie byla také velmi spokojena. O tématu “nechtěné dítě” jsem napsal už v jednom ze starších článků.
Marie mi před terapií napsala (toto je jen velmi zkráceno):
„Dobrý den, prosím Vás o pomoc ohledně práce. Byla jsem vyhozena z práce a z toho šoku se “léčím” dodnes. Ráda bych už tento kruh uzavřela a šla dál, akorát mám problém se sebevědomím, pořád mám strach, že dopadnu jako v předchozím zaměstnání a bojím se vlastního selhání. Ráda bych takovou práci, která mi nebude mimo jiné jen povinností, ale i zábavou, hrou a budu ji dělat ráda a lehce, jen pořád nevím kam, co a jak…
Zápasím sama se sebou, a to doslova. Snažím se na sobě pracovat, abych se mohla zase začlenit zpátky do společnosti, jen jsem pořád jaksi v mlze a pořádně nevím ani netuším, co bych vlastně měla dělat, je to hledání sebe sama, bývám na sebe naštvaná. Cítím se neschopná.
Také se cítím jako v pasti. Bývám podrážděná, vzteklá a mívám velké výkyvy nálad, a to bezdůvodně. Štve mě, že se nikam neposouvám, a mám pocit, že se sebou nic nedělám. Opravdu netuším, kde je moje místo, díky tomu vyhazovu jsem dost zmatená.
Potřebuji nějakou nit, zatím mám všechno jaksi v mlze a nějak nemůžu najít ten správný konec nebo začátek.“
Marie přichází na terapii
To, že paní Marie byla opravdu odhodlaná z terapie vytěžit maximum, mi prozradila až ke konci, když jsme si po práci už jen povídali. Svěřila se mi, že před odchodem z domova partnerovi oznámila, že “se mu vrátí domů nová Maruška”. A myslím, že svůj záměr splnila víc, než si vůbec dokázala na začátku představit…
S nadsázkou bych řekl, že nešlo o nic mimořádného. Jen se ukázalo, že Marie byla jako mnoho dalších lidí nechtěné dítě.
Co říkala Marie před terapií
„Moje problémy se stále opakují. Už přes deset let řeším vztahy s muži. I když jsem dříč, vždycky nakonec skončím bez práce. Je to celé jako začarované.
Díky tomu mi moje sebevědomí klesne, ale ne na nulu, spíš pod nulu! Už si v ničem nevěřím. Bojím se toho, co zase přijde. Nikdy se mi nestalo, že bych v práci zapadla do party. Jsem z toho vyloženě nešťastná.
Nevím, jak mám proniknout mezi lidi. Měla jsem to tak už ve školce.
Už jsem si na kineziologii řešila nechtěné dítě. Nebyla jsem tady na Zemi vítaná! Jsem snad prokletá?? Vždycky jsem si na každé terapii řešila dětství. Už nevím, co se sebou mám dělat. Nemám v sobě žádnou jistotu.“
Zmínky klientů o tom, že téma už řešili na jiných terapiích, jsou pro mě vždy výzvou. Není nic překvapivého, když se ukáže, že si klient své problémy moc nevyřešil, přestože prošel řadou terapií.
Proto jsem tak vděčný za hlubinnou terapii, protože ta může někdy udělat skutečné divy. Stačí k tomu pár hodin práce a samozřejmě hodně záleží i na motivaci klienta. To je třeba zdůraznit – moje práce je jen nezbytnou součástí celku, ale sama o sobě nestačí.
Co ukázalo testování přes Vysoké Já
Po další rozmluvě jsem se pustil do testování přes Vysoké Já. Tam se mi okamžitě ukázalo, že Marie se cítila na 90 % jako nechtěné dítě (čili se mi hned potvrdilo, že toho dosud jiné terapie moc nevyřešily). Vytestoval jsem Marii, že byla nechtěné dítě ze strany otce. Ten si přál kluka (takže se jednalo o tzv. „špatné pohlaví“.).
Nechtěné dítě, zejména dcera, ze strany otce, je vždy závažný problém. Nejednou to může vyústit například v bulimii nebo anorexii. Ale vždy to poznamená vztahy budoucí ženy s muži.
Nebylo tedy překvapením, když mi vyšlo, že v podvědomí se Marie vyhýbá vztahům s muži (ač na vědomé úrovni po nich touží). Když jsme rozebírali její vztah k mužům a vytestoval jsem jí pozici na tzv. Barometru chování, prohlásila: „Vždycky přijde zásadní zklamání, já už to fakt nedám.“
Dále jsem Marii vytestoval spoustu informací o jejím podvědomí, ale to se sem opravdu vypsat nedá. Snad jen to, že Marie podvědomě už ani nechtěla získat zaměstnání (pouze na 10 %). Když jsem jí to řekl, přiznala, že… „To je určitě tím, že se bojím, že to zase bude kolaps.“
Co vyšlo najevo při hlubinné terapii
Nemohu zde vůbec vypsat vše, co jsem zjistil při úvodním testování. Celkový obrázek byl dost neutěšený. Včetně toho, že Marie už nevěřila, že se její situace může zlepšit.
Zahájili jsme tedy hlubinnou terapii, kde si Marie jako téma zvolila:
Sebevědomí, sebeláska, sebepřijetí
V průběhu terapie, kdy jsem Marii vedl do její minulosti, jsme v jejím podvědomí objevili spousty negativních a blokujících přesvědčení (postulátů). Práce s postuláty je naprosto zásadní a musím říct, že se v ní opravdu vyžívám. Těší mě, když lidem pomohu objevit i netušené programy, které je podvědomě ovládají, aniž by si toho byli kdykoliv v životě vědomi.
Zde jsou některé z programů, které v sobě Marie postupně objevila:
„Cítím odpor sama k sobě. Nemá se ráda. Nic si nezasloužím. Jsem k ničemu. Táta mě nechtěl.“
Na poslední postulát jsem hned reagoval a uvedl jsem Marii do události, kde byla příčina jejích problémů. Marie se za chvíli dostala do svého početí. A to bylo něco!
Zážitek početí – Marie si ho prožila se všemi (!) detaily
Marii se podařilo něco, co ani při hlubinné terapii není zcela obvyklé – vybavila si postupně celý zážitek početí, a to včetně všech „technických detailů“. Poznala, v jakém rozpoložení byli jejích rodiče. Zjistila, že byla počata neplánovaně, když rodiče šli poněkud opojeni z taneční zábavy. Marie zjistila, co dělali, co při tom říkali, jak se cítili… Bylo to naprosto dokonalé (a musím se přiznat, že jsme se u toho i docela zasmáli).
Potom se Marii vybavilo to, co následovalo, když se rodiče (nesezdaní mladí lidé) dozvěděli, že slečna otěhotněla. Marie byla natolik schopna ponořit se do této události, že se jí vybavily i rozhovory jejích rodičů.
Otec tehdy prohlásil: „Nechci to dítě, je to bastard. Je to hajzl, který mi zkazí život. Co si o mně ostatní pomyslí? Už nebudu chlap!“
A nastávající matce řekl: „Ty jsi jenom kurva a děvka.“
Marie objevuje rodové prokletí
Marie procházela perfektně početím a po nějaké době se objevil další program, tentokrát naprosto zásadní:
“Žena = prokletí!”
Marie měla vizi, kdy v řadě stálo padesát žen z předchozích generací, čekajících na její pomoc a na vysvobození. Marie k tomu řekla:
„Teď tam vidím všechny hrůzy, které si ty ženy přede mnou prožívaly. Je tam hodně týrání a psychického ponižování. Je tam nějaké bičování, je to hrozný, všude spousta krve. To všechno jsem byla taky já. Vidím tam taky znásilnění, docela hnusný. Hodně násilný, i toto jsem byla já. Byla jsem i v tomto životě znásilněna, ale stejně jako tam mi to nikdo nevěřil.“
Marie objevila v minulých životech naprosto zásadní prokletí. Také poznala člověka, který je proklel, protože ho zná i v současném životě. Prokletí, které odhalila, znělo takto:
„Proklínám vás všechny, vy zatracené svině. Proklínám vás do padesátého kolene.“
Marie toto prokletí postupně pod mým vedením zpracovala a zcela je zrušila. Ano, to v hlubinné terapii opravdu lze udělat :-).
Marie prožívá zážitky z matčina lůna
Po zrušení prokletí si Marie začala vybavovat další a další podrobnosti z období, kdy byla v matčině lůně. Mimo jiné zde našla i další důvody, proč se cítila jako nechtěné dítě. Její babička tam například prohlašovala, že…
„Nemanželské dítě je ostuda.“
Rodiče se hádali o to, co s nastávajícím dítětem. Maminka trvala na tom, že „když si otec užil, musí mít zodpovědnost“. Otec ji nejrůznějšími způsoby ponižoval, takže se na dítě cítila být sama.
Jak terapie postupovala, paní Marie si uvědomila další závažný podvědomý program:
„Nabalila jsem si na sebe starosti všech žen.“
Následoval prožitek porodu
Marie se postupně dostala až k porodu, kdy si opět vybavila i ty nejjemnější detaily. I tam byly další příčiny toho, proč přišla jako nechtěné dítě, ale to už je opravdu mimo možnosti tohoto článku…
Marie si při prožitku porodu uvědomila, že před inkarnací do tohoto života se rozhodla zrušit rodové prokletí a vše zvládnout. „Nabrala jsem si toho na sebe hodně“, řekla.
Jak dopadla hlubinná terapie?
Ke konci terapie už Marie měla své početí, těhotenství i porod perfektně zpracované.
Hovořila o tom takto:
„Prokletí jsou jenom slova, sice silná, ale pokud tomu porozumím, je jen na mně, jak to přijmu a zpracuju. Teď už mi to přijde úplně malicherný (směje se při tom).
Jsem v pohodě, mám svou cestu, svůj životní úkol. Tamty programy patřily mým rodičům, to jsou jejich věci, které si musejí vyřešit oni.“
Pro mě bylo mimo jiné radostné i zjištění, že při objevování svých podvědomých programů Marie často zdůrazňovala, že to pro ni byly naprosto nové věci, kterých si za celý život nebyla vědoma.
Happy End
Marie celou procházku svou minulostí uzavřela slovy:
„Jenom já vím a znám svou vlastní hodnotu a nemusím se dožadovat uznání ostatních. To je pro mě úplně nový!! To jsem nevěděla. Nepotřebuju se nikoho doprošovat. Cítím se celistvá, už mi nic nechybí.
Je to obrovská úleva. To se nedá popsat.“
Dopis od Marie po terapii
Požádal jsem paní Marii, zda bych z jejího příběhu směl udělat článek pro ty ženy, které by mohly také hledat pomoc. Napsala mi k tomu:
„Dobrý den pane Kaiser, na úvod mého psaní Vás velice srdečně zdravím a ještě jednou děkuji za všechno.
Bylo to pro mě velice intenzivní a poučné. Úplně nejvíc jsem doteď v šoku z toho, co dokáže udělat jedna myšlenka… A že jich za ten den vyprodukujeme!!!!
S tímto se snažím celou dobu pracovat a zbytečně si nezatěžovat život nesmysly. Otázku práce vím, že vyřeším brzy, jen potřebuji zapracovat na těch myšlenkách, abych zase neměla víc postulátů než krásného života.
Takže ještě jednou DĚKUJI!!!!!
Dokonce i doma se ke mně chovají všichni tak nějak líp a nedělám nic jinak, pouze uvnitř se udělalo hodně práce a to díky Vám!!!
Včera jsem byla na Vašem webu a četla si tam všechny ty příběhy a také mě napadlo, že bych mohla anonymně přispět svojí troškou do mlýna, třeba to někomu pomůže. Takto jsem včera uvažovala dopoledne, jen jsem se nechtěla vnucovat, takže jsem ráda, že jste napsal…
DĚKUJI a samozřejmě můžete můj příběh zveřejnit anonymně.
Jen pro zasmání, včera jsem prožívala stejné pocity jako před terapií… ale velice brzy mi došlo, že už to mám vyřešené a všechno je jinak (už bohužel nevím konkrétně, co to bylo, byla to chvilička)… Nadechla jsem se a s úsměvem šla dál… to má být asi stav uvědomění, chápu to dobře?
Jedině tak mohu něco změnit. Mně se totiž obrovsky ulevilo celkově, a když mi něco takto dojde, je ta úleva ještě znásobená, s radostí přijmu a opouštím.
Pokud budete potřebovat něco doplnit, ráda pomůžu, pokud si to budu pamatovat ovšem.
Jinak po tělesné stránce jsem více unavená, tak se snažím dělat, co mi dělá dobře (samozřejmě kromě toho, co prostě musím udělat), a cítím, že najíždí něco nového…“
A to je od paní Marie zatím vše…
Cítíte se také jako nechtěné dítě? Pokud ano, doufám, že pro vás byl tento příběh inspirací a že budu u toho, až se změníte na dítě velmi velmi velmi chtěné. Stejně tak jako Marie. Napište mi!
Obrázek u článku pochází z adresy http://www.publicdomainfiles.com/show_file.php?id=13526946615346.