Znásilnění způsobilo ženě trauma a děsivé sny na dalších 15 let…
… tedy přesně do doby než jsem jí pomohl hlubinnou terapií.
Znásilnění, trauma, děsivé sny – zní to všechno dramaticky, ale popravdě řečeno hlubinná terapie s tímto problémem zachází naprosto stejně jako s každým jiným psychickým problémem – závislostí, fobií, anorexií nebo čímkoliv jiným. I po znásilnění má žena nějaké opakující se myšlenky, prožívá nějaké stále se opakující emoce a ty se odrážejí v jejím těle. To vše je hlubinnou terapií snadno řešitelné.
Čím hůře, tím lépe
Nejlépe se mi hlubinná terapie dělá s lidmi, kteří své pocity nemají potlačené. Dokonce čím se klient cítí hůře, tím snazší s ním je práce. Tato klientka své pocity potlačené neměla zcela jistě, protože ji vzpomínky na znásilnění pronásledovaly doslova denně a hlavně v noci, kdy se budila děsivými sny.
Terapie probíhala tak, že jsme nejprve zpracovali samotný zážitek starý 15 let. Potom jsme se vraceli dále do minulosti po řetězci podobných událostí a dostali jsme se do okamžiku početí. V té chvíli se vše stalo podstatně zajímavějším, protože klientka si vybavila, že se nechtěla inkarnovat – nechtěla se narodit do tohoto života, nechtěla žít. Přímo to tam nezaznělo, ale podle mého soudu si klientka znásilnění “přitáhla” tím, že měla tento program ublížení už z okamžiku početí.
Když jsem použil tzv. Barometr chování, vyšlo mi, že se klientka cítila takto: Na vědomé úrovni: Mrzutost, Odpor/Rozpačitá, na podvědomé úrovni: Žal a pocit viny/Přemožená, na úrovni těla: Není volby. Jako hlavní úroveň na barometru vyšlo podvědomí – jinak řečeno klientka prožívala v okamžicích, kdy se jí vybavovaly vzpomínky na znásilnění, žal, pocit viny a pocit, že byla přemožena.
V okamžiku početí se tedy nechtěla inkarnovat a vybavil se jí velice silný postulát: “Musím odtud okamžitě pryč”. Takovýto postulát může hlubinnou terapii pořádně zkomplikovat, protože klientka neznalá principů, jaké fungují v podvědomí, si tuto myšlenku vysvětlila jako potřebu okamžitě ukončit terapii a odejít. V takovýchto chvílích je opravdu na zkušenosti terapeuta, aby terapii dokázal “ukormidlovat” až do zdárného konce a nenechat ji postulátem pokazit (to by vůbec nebylo dobré a klientka by odcházela ve velmi špatném stavu!!). To se nakonec podařilo, jak se to dělá, to už je věcí teorie hlubinné terapie… :-).
Po terapii jsem opět zkontroloval Barometr chování a výsledek byl tento: Na vědomé úrovni: Ochota/Přiměřená, na podvědomé úrovni: Sebejistá/Odvážná, na úrovni těla: V jednotě/Spolehlivá. Když si to porovnáte se stavem před terapií, je rozdíl obrovský.
O tom, jak funguje Barometr chování, třeba někdy napíšu více, takto to asi může být trochu vytržené ze souvislostí… Snad tedy jen jednu větu – Barometr chování je úžasná pomůcka, která pomáhá nejen pochopit situaci klienta (vynikající pro řešení vztahů!), ale také ji používám jako kontrolu toho, že se hlubinná terapie opravdu podařila a že klient se dostal do žádoucího “výsledného stavu”.
Podstatné je, že po několika měsících jsem dostal mail s tím, že klientka je v pořádku, její děsivé sny naprosto zmizely a se znásilněním se vyrovnala. Přijala je jako odžitou zkušenost, která už ji neděsí a neomezuje. Trauma a deprese definitivně zmizely.
Pokud jste i Vy prožila znásilnění a potřebujete se s ním jednou provždy vyrovnat, je to jen otázka Vašeho rozhodnutí a pár hodin času. Jsem tu pro Vás – použijte můj Kontakt!